Elektřina – komodita, kterou využívají téměř všechny domácnosti v České republice. Troufnu si říci, že ani polovina neví, za co vlastně platí v ročním vyúčtování. Pojďme si tedy rozklíčovat jednotlivé položky a vysvětlit si, do jaké míry nám ovlivňují konečnou cenu.
Začneme tím, že si rozdělíme fakturu na 3 části. Tou první je položka distribuce. V ní najdeme platbu za každou MWh (1MWh = 1000 kWh) přepravené, tedy distribuované elektřiny a měsíční platbu za hlavní jistič dle jeho velikosti. Tyto prostředky putují za distributorem, který zodpovídá za kvalitu přepravy. Jinými slovy se stará o to, aby k nám do domu šla elektřina bez výpadku a jiných komplikací. Platíme tím tedy za dopravu. Cena za přepravu se nám na daném distribučním území nemění. Nemá tedy na to vliv ani změna dodavatele. Jediné, co bychom mohli udělat je se přestěhovat k jinému distributorovi. (ČEZ, E.ON, PRE a další lokální)
Další položkou a v poslední době velice diskutovanou je oddíl tzv. regulovaných plateb. Patří zde 3 složky. První je platba za systémové služby (99,71 Kč/MWh*) – tedy za existenci podpůrných zdrojů energie, které jsou využívány např. ve špičkách. Bez nich by mohlo docházet k výpadkům v síti. Další je platba za činnost zúčtování Operátora trhu s elektřinou (6,58/měsíc*) – je to takový „kontrolní orgán“ který sleduje veškerá odběrná místa a kontroluje, zdali je vyúčtováno vše, co jde do sítě. Poslední složkou těchto regulovaných plateb je příspěvek na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla (23,96 Kč/A/měsíc nebo 495 Kč/MWh*). Tato platba v souvislosti s narůstajícím počtem „solárních polí“ dramaticky roste. V roce 2009 se platilo za každou MWh 52 Korun. Dnes je tato částka více jak 10x vyšší a i tak nestačí na pokrytí veškerých dotací. Přispívat tedy musí stále i stát. Tato složka dnes výrazně ovlivňuje výši faktury.
Posledním položka je platba za silovou elektřinu, tedy platba dodavateli. Právě tuto položku dokážeme ovlivnit změnou dodavatele, tedy výběrem toho například nejlevnějšího. Je složena z platby za dodanou MWh elektřiny (označována také jako platba za silovou elektřinu) – tedy právě té energie, která protéká dráty distributora – a stálý měsíční plat. U této položky buďte velice obezřetní, protože pro běžnou domácnost se spotřebou kolem 1 až 2 MWh elektřiny za rok může výše měsíčního platu udělat větší rozdíl, než rozdíl na ceně za 1 MWh dodané elektřiny.
Tímto jsme probrali nejdůležitější části vyúčtování za elektřinu a v dalším článku se podíváme na zemní plyn.
*Uvedené ceny jsou bez DPH
