Zkušení stavaři vědí, proč se na výkrese výztuže vedle druhu betonu a oceli uvádí velkými písmeny i požadované krytí. Jde o nejmenší nutnou vrstvu betonu, který má ocelové pruty oddělovat od vnějšího prostředí, které by způsobovalo jejich korozi. Vedle postupné ztráty potřebného průřezu oceli v železobetonové konstrukci vede malé krytí výztuže k odprýskávání betonu vlivem objemových změn při její oxidaci. Takže trpí nejen ocel ale i beton. Výztuž pak není dostatečně slepena (nespolupůsobí) s  betonem. Proto je tomuto „obecně známému detailu“ stále věnován takový důraz na každém výkrese.

detail_17_2

 

Každý viděl staré oprýskané mosty s rezavými fleky na jejich betonových plochách… U starých objektů to dokážeme pochopit. Proč k tomu poměrně často dochází u novostaveb i u pohledově exponovaných ploch, již lze pochopit hůř. Na fotografii níže je kruhový sloup budoucí vstupní haly kancelářského komplexu. Pravidelné vodorovné pruty (třmínky) se protlačily až k bednění.

detail_17

Zajistit správnou polohu výztuže v bednění, když se lije těžká čerstvá betonová směs, která ji může všelijak ohýbat, přitom není zas až tak těžké. Existuje řada distančních prvků. Jejich příklady jsou uvedeny na fotografiích stropní betonové desky před vylitím a sloupu s ukončením lití první etapy. V pracovní spáře je distanční prvek („kroužek“ nebo „prstýnek“) navlečený na prut výztuže dobře patrný. Další příklady naleznete ke konci našeho dřívějšího článku.

detail_17_3 detail_17_4