Na současném trhu se vyskytuje nepřeberné množství stavebních výrobků a řešení na míru. Stavební materiály mají své označení, vlastnosti a použití. V dnešním příběhu ze stavby hraje významnou roli právě název výrobku.
Do domu opatřeném plochou střechou začalo zatékat. Nic převratného, špatná hydroizolace, řeknete si. Jenže ouha. Hydroizolace byla shledána bez poruch. Tak co s tím? Nařídili jsme sondu do střechy, neboť fotodokumentace ani projektová dokumentace střechy se nedochovala. Provedli jsme a bylo vymalováno!
Již při demontáži bylo patrné, že extrudovaný polystyren, který byl použit jako tepelné izolace, je podezřele těžký. Byl totiž nacucaný vodou. Následně se ukázalo, že byl více jak 5x těžší. A pod ním? Pod ním spočívala parozábrana. To je přeci v pořádku. Jenže to byla parozábrana lehkého fóliového typu, která se stěží používá do šikmých střech v podkroví. Její funkce v ploché střeše? Nula. Již z povahy svých vlastností a také proto, že byla položena na betonové stropní desce a zcela prošlapaná kamínky skrz naskrz. Problém tedy nebyl v zatékání střechy, nýbrž v trvalé cyklické kondenzaci vodní páry ve skladbě střechy.
V korektním projektu zcela jistě nebyla navržena. Parozábrana to byla, ale zcela nevhodná. Mezi plochou a šikmou střechou je rozdíl – zásadní!
Nechal se někdo přemluvit, že to je rychlejší, než aplikovat asfaltový pás natavením? Chyba, nebo snaha ušetřit? Nebo podvod?
Výsledek = celá nová střecha, měkolik metrů krychlových supertěžkého polystyrenu na vyhození a oči pro pláč.
