Když se začteme do učebnic konstrukcí pozemních staveb nebo dřevěných či ocelových konstrukcí, nemůžeme si nevšimnout opakovaných zmínek o nutnosti konstrukční ochrany zabudovaných prvků. Konstrukční součásti náchylné na degradaci vlivem působení okolí mají být chráněny přesahy střechy, orientovány tak, aby nebyly zanášeny nečistotami, a také mají být vyřešeny v návaznosti na terén.
Detail v dnešním příspěvku je názornou ukázkou myšlenkového postupu, který vsadil na protikorozní ochranu ocelového sloupu nátěrem. Ten je však vlivem nepřístupnosti těžko obnovitelný. A obnovovat by jej ani nebylo třeba, neboť v celé délce dříku sloupu je neporušen. V detailu nedotažené dlažby se však objevuje koroze předčasně. V otvoru se drží sníh a agresivní usazeniny ze zimního posypu. Zřejmě nedokonale provedená dlažba umožňuje provést revizi ocelové konstrukce v celé její délce i detailu ukotvení.
Takto provedený detail se vyskytuje často, avšak řada realizací využívá konstrukční ochrany například obetonováním, zvýšením, spádováním podlahy či zabudováním do kastlíku se zelení.
